Jen málokterý vědec předběhl svou dobu o stovky ba tisíce let. Jen málokterý z velkých učenců starověku se stal hrdinou mnoha barvitých historek, které mají bohužel jedinou vadu – jsou pozdní a pravděpodobně vymyšlené.
Einstein: Gravitační čočky objevil Rudolf Mandl ze VsetínaVíce na: https://vtm.zive.cz/clanky/archimedes-pribeh-muze-ktery-chtel-pohnout-zemi/sc-870-a-188348/default.aspx
Už jeho současníci si jej nesmírně vážili a i dnes soudíme, že byl nejvýznamnějším matematikem starověku, v celých dějinách pak druhým po K. F. Gaussovi. Byl tak uctívaný, že mu lidé přisuzovali vynálezy, o nichž dnes víme, že jsou nemožné. A byli proto schopni věřit, že mít nějaký ten pevný bod, byl by opravdu schopen pohnout Zemí.
O Archimédově životě je známo velice málo
Archimédes se narodil na Sicílii v Syrakusách v roce 287 př.n.l. V tomto městě strávil většinu svého života a byl i přítelem zdejšího významného vládce Hieróna II. V mládí jako většina tehdejších učenců cestoval a strávil nějaký čas v Múzeiu v egyptské Alexandrii, kde navázal přátelství s dalšími tehdejšími významnými vědci. Zemřel při dobytí Syrakus římským vojskem pod vedením Marka Claudia Marcella v roce 212 př.n.l.
Jako u většiny tehdejších myslitelů je o jeho životě velice málo známo, v podstatě jen různé historky, obvykle značně pozdní. Nejčastějším slovem, které se v tomto kontextu v jeho životopise vyskytuje, je slůvko „údajně“. V předchozím odstavci si je můžete doplnit prakticky do každé věty, včetně té o dobytí Syrakus, ke kterému podle některých pramenů mohlo dojít až na jaře 211...
Pět tisíc let rozvoje astronomie: Nejzávažnější objevy nás teprve čekají
Jedno z mála tvrzení bez onoho nutného „údajně“ je fakt, že jeho otcem byl astronom Feidias – to víme jistě jen proto, že to Archimédes sám zmínil v jednom ze svých spisů. Dá se předpokládat, že ten jej naučil základy matematiky a astronomie, načež mladík odcestoval do zmíněné Alexandrie, kde se (možná) setkal se slavným Eukleidem a (určitě) s jeho žáky.
Navázal tak velmi důležité osobní kontakty, no a ačkoliv se po zbytek svého dlouhého života zdržoval v Syrakusách, byl v dopisním spojení s dalšími významnými osobnostmi své doby. Právě ve svých dopisech uvádí mnohé ze svých objevů a díky tomu my o nich dnes víme.
Čím se Archimédes lišil od svých součastníků?
Archimédes se od svých současníků – vědců lišil nejen tím, že byl nepopiratelně geniální, ale především tím, že jej velmi zajímalo praktické uplatnění svých teoretických studií. To bylo v této době něco naprosto unikátního. A nejen v této době – prakticky po celý starověk působili učenci poněkud odtrženi od reality. Ačkoliv uměli leccos spočítat či vymyslet, téměř nikdo se nepokoušel uplatnit to v praxi.
Ne snad, že by antika neznala skvělé techniky, stavitele či architekty. Za mnohé lze zmínit třeba Vitruvia a jeho „Deset knih o architektuře“, základní sumě římského stavitelství. Nicméně, tito schopní „inženýři“ nebyli vědci v pravém smyslu slova.
Komentář: O čem je věda a jaké má limity
Skuteční učenci se tehdy praktickými otázkami nezabývali, tak trochu to bylo pod jejich úroveň. Archimédes představoval v tomto směru úžasnou výjimku. Ani on ale nedokázal překonat dobové předsudky a nikdy nic o svých strojích a zařízeních nesepsal. I on tedy – ačkoliv jej praxe zajímala – považoval tuto část svého díla jen za jakousi nepodstatnou libůstku.
Ze školy zná každý pouze jediný Archimédův objev, jeho slavný zákon, který popsal ve spisu O plovoucích tělesech. Jenže on nejen pochopil princip funkce hydrostatického vztlaku, ale zkoumal stabilitu plovoucích těles a dokázal tento zákon spojit s dalším ze svých objevů – jako první totiž pochopil pojem hustoty a zkoumal hustotu různých těles a její spojitost se zmíněným vztlakem. To jej dovedlo k objevu tzv. hydrostatické váhy.
Nvidia FleX: nové realistické simulace fyziky materiálů s PhysX
Dle známé legendy si totiž král Hierón II nechal zhotovit krásnou zlatou korunu, nicméně pojal podezření, že zlatník část zlata ukradl a nahradil je stříbrem. Tehdy byla tato praxe široce rozšířená, protože nikdo neznal způsob, jak prokázat podvod. S tím mohl pomoci jedině Archimédes.
Samozřejmě, vypočítat objem takto nepravidelného tělesa nedokázal, ovšem uměl si poradit. Zavěsil korunu na váhu a vyvážil ji stejně hmotným zlatým vzorkem. Následně obě zavěšená tělesa ponořil do vody, no a protože koruna skutečně byla slitinou zlata a stříbra (a měla tudíž větší objem), byla vzhledem k hydrostatickému vztlaku ve vodě lehčí, než stejně hmotný kus zlata. Jak skončil nepoctivý zlatník, to už pověst neříká, ale dovedeme si to představit.
Archimédův šroub a další objevy
V rámci hydrostatiky se zabýval i dalším praktickým vynálezem – Archimédovým šroubem. Je otázkou, zda tento dodnes používaný typ čerpadla skutečně vynalezl, nebo pouze popsal jeho funkci, je ale nesporné že právě díky jemu se stalo široce populární. Ostatně, i první zámořská paroloď z roku 1839 nesla jméno SS Archimedes a byla poháněna lodním šroubem inspirovaným právě Archimédovým čerpadlem.
Dále se se zabýval rovnováhou a těžištěm. Ve svém spise Rovnováha ploch jednak definoval pojem těžiště, nalezl těžiště trojúhelníku, paraboly i dalších rovinných útvarů a definoval princip rovnováhy na páce.
Prastaré americké chrámy skrývají tajemné vzory
Právě tento matematický zájem o páku a její funkci jej vedl k jejímu velmi efektivnímu využívání v mnoha jeho strojích. Ne, on páku opravdu nevynalezl, tu znali už stavitelé pyramid, ale jako první ji matematicky správně popsal a plně pochopil její potenciál.
Zkoumal samozřejmě i mnohé další, například známou Archimédovu spirálu, sféroidy a konoidy atd., ale ačkoliv toto vše bylo zajímavé, nebylo to až tak přelomové. Zcela překonal svou dobu něčím jiným – jako jeden z mála starověkých matematiků totiž pochopil, jak úžasnou pomůckou je exhaustní metoda a plně ji propracoval pro své další objevy.
Exhaustní metoda
Tuto přelomovou matematickou metodu vynalezl sto let před Archimédem matematik Eudoxos z Knidu a předběhl svou dobu o téměř dvě tisíciletí. Zkoumal totiž problém, jak spočítat obsah nějakého geometrického útvaru, a přišel na myšlenku vyplnit tento útvar co největším množstvím menších pravidelných útvarů o známém obsahu.
Čím větší množství takových malých trojúhelníků, obdélníků atd., tím přesnější byl výsledek součtu jejich obsahu. Šlo o předchůdce budoucího infinitezimálního počtu, rozvinutého v sedmnáctém století Newtonem a Leibnizem.
Bylo to tak přelomové, že prakticky nikdo potenciál toho nápadu nepochopil, dokonce ani sám Eudoxos. Ne tak Archimédes – používal tuto metodu pro výpočet objemů těles, například pro kvadraturu paraboly. Výpočty si přitom ověřoval tím, že tělesa vyráběl ze dřeva a měřil jejich objem při změně jejich velikosti. Stál tedy na pokraji objevu infinitezimálního počtu, což se mu ale vzhledem k tehdejšímu stavu matematického aparátu nemohlo podařit.
Na jejím základe dokázal například i na svou dobu naprosto dokonale spočítat velikost čísla π. Použitý trik byl opět geniální – pro příslušný kruh počítal obvod vepsaného a opsaného mnohoúhelníku, přičemž neustále zvětšoval počet jeho stran, až dospěl k 96ti úhelníku. Tím dokázal, že π má hodnotu mezi 3,1429 a 3,1408. Průměr těchto hodnot (3,14185) se od skutečnosti (3,14159) téměř neliší a až do raného novověku nikdo nedokázal π vypočítat přesněji.
A kdyby jen to. Při svém počítání obsahů totiž zjistil, že pro kvadraturu paraboly lze použít pro výpočet geometrickou řadu, která má konečný součet. Je třeba velmi zdůraznit, že pro starověké Řeky byla představa, že by jakákoliv nekonečná řada mohla mít konečný součet, zcela absurdní. Právě na tomto nepochopení byly založeny slavné Zenonovy paradoxy.
Zenonovy paradoxy
Zenon z Eleje definoval několik klasických paradoxů, které měly přimět tehdejší matematiky k pochybnostem. Nejznámější z nich je o Achillovi a želvě – Achilles závodí s želvou a želva má metr náskok. Ve chvíli, kdy Achilles tuto vzdálenost uběhne, želva udělá krok a posune se kousek dál. Achilles uběhne i tento kousek, ovšem želva opět mezitím o něco poodleze. A tak pořád dokola, takže Achilles želvu nikdy nedohoní. Paradox je založen na přesvědčení starých Řeků, že nekonečná řada nemůže mít konečný součet, což (například v tomto případě) neplatí.
Aby těch prvenství nebylo málo, může být Archimédes považován i za předchůdce kombinatoriky. Ve svém spise Stomachion totiž popisuje hlavolam, sestávající ze 14 mnohoúhelníků a zkoumá, kolika způsoby mohou být poskládány do čtverce. Problém byl vyřešen až roku 2003, kdy se ukázalo, že toto lze splnit 17 152 způsoby. Znal Archimédes výsledek? To nevíme.
Stejně tak nás tento starověký matematik šokuje dalším svým teoretickým problémem, nazývaným „kravský“. S pomocí slovní úlohy zde vybízí své kolegy k vypočítání množství krav boha Helia, které mají různé barvy atd.
Povinná maturita z matematiky bude i na většině odborných škol
Úlohu lze převést na řešení sedmi rovnic o osmi neznámých, přičemž Archimédes je okořenil ještě dvěma podmínkami. Bez nich bylo nejmenší celočíselné řešení nalezeno v roce 1880 (přes 50 milionů krav), ovšem při započtení oněch podmínek musely být do výpočtů zapojeny v roce 1965 dva počítače a výsledek má 206 544 číslic, takže v tomto článku není uveden...
Znal Archimédes řešení? Dle našeho soudu ne, protože tehdejší matematika prostě nebyla na dostatečné úrovni. Ale jak si mohl být jist, že problém je vůbec řešitelný?
IBM chce, aby superpočítač Watson řešil největší světové problémy
Tato otázka je zcela na místě, neboť víme, že Archimédes si velmi rád ze svých přátel tropil žerty a zkoušel je. Byl to v jistém smyslu i jeho boj proti plagiátorům, kteří si přisvojovali výsledky jeho studií.
Často tedy posílal do Alexandrie listy s matematickými tvrzeními, o nichž tvrdil, že zná důkaz, aby je následně v dalších listech vyvracel jako neplatné. I proto je docela dobře možné, že zmíněným problémem o kravách boha Hélia chtěl pouze svým přátelům zamotat hlavu, ale o řešení se ani nepokoušel.Více na: https://vtm.zive.cz/clanky/archimedes-pribeh-muze-ktery-chtel-pohnout-zemi/sc-870-a-188348/default.aspx
とても興味深く読みました：
再生核研究所声明365（2017.5.12）目も眩むほど素晴らしい研究課題 ― ゼロ除算
（2017.5.11.4:45 頃 目を覚ましたら、突然表題とその構想が情念として湧いてきたので、そのまま 書き留めて置きたい。）
そもそもゼロ除算とは、ゼロで割る問題であるが、ゼロの発見者、算術の確立者が既に 当時、0/0=0としていたにも関わらず（Brahmagupta (598 - 668 ?). defined as $0/0=0$ in Brāhmasphuṭasiddhānta (628)）、１３００年以上もそれは間違いであるとして、現在に至っている。最近の知見によれば、それは 実は当たり前で、現代数学の初歩的な部分における大きな欠落で、現代数学の初歩部分は相当な修正、補充が要求されている。問題は、無限の彼方に対する概念が 無限と考えられていたのが 実はゼロであったとなり、ユークリッド幾何学の欠落部分が存在し、強力な不連続性が現れて、アリストテレスの世界観に反する世界が現れてきたことである。超古典的結果の修正、補完、新しい世界の出現である。
初等数学は 無限の概念や勾配が関係する部分で大きな変更が必要であり、２次曲線論ですら 修正が要求される。多くの物理学や数理科学に現れる公式において 分母がゼロのところで、新しい知見を探す、考えることができる。
ところで、数学とは何だろうかと問い、その中で、良い結果とは、
基本的であること、
美しいこと、
世の中に良い影響を与えること、
上記の観点で、想い出されるのは、ピタゴラスの定理、アインシュタインの公式、ニュートンの万有引力の公式や運動の法則、少し、高級であるが 神秘律 オイラーの公式 などである。
この観点で ゼロ除算の公式
1/0=0/0=z/0=0
を掲げれば、その初歩的な意味とともに 神秘的に深い意味 を知って、慄然とするのではないだろうか。それゆえにゼロ除算の研究は 世界史的な事件であり、世界観に大きな影響を与える。ゼロ除算は初等部分から 神秘律に至る雄大な研究分野であると言える。
探そうゼロ除算、究めようゼロ除算の意義。神の意思を追求しよう。
ゼロ除算は、中学生からはおろか、小学生にも分かって 楽しめる数学である。実際、道脇愛羽さん（当時６歳）は、ゼロ除算の発見後３週間くらいで、ゼロ除算は当たり前と理由を付けて、述べていた。他方、多くの大学教授は １年を遥かに越えても、理解できず、誤解を繰り返している面白い数学である。世界の教科書、学術書は大きく変更されると考えられる。多くの人に理解され、影響を与える研究課題は、世に稀であると言える。
以 上
The division by zero is uniquely and reasonably determined as 1/0=0/0=z/0=0 in the natural extensions of fractions. We have to change our basic ideas for our space and world
Division by Zero z/0 = 0 in Euclidean Spaces
Hiroshi Michiwaki, Hiroshi Okumura and Saburou Saitoh
International Journal of Mathematics and Computation Vol. 28(2017); Issue 1, 2017), 1
-16.
http://www.scirp.org/journal/alamt http://dx.doi.org/10.4236/alamt.2016.62007
http://www.ijapm.org/show-63-504-1.html
http://www.diogenes.bg/ijam/contents/2014-27-2/9/9.pdf
http://www.ijapm.org/show-63-504-1.html
http://www.diogenes.bg/ijam/contents/2014-27-2/9/9.pdf
Relations of 0 and infinity
Hiroshi Okumura, Saburou Saitoh and Tsutomu Matsuura：
http://www.e-jikei.org/…/Camera%20ready%20manuscript_JTSS_A…
http://www.e-jikei.org/…/Camera%20ready%20manuscript_JTSS_A…
再生核研究所声明371（2017.6.27）ゼロ除算の講演― 国際会議 https://sites.google.com/site/sandrapinelas/icddea-2017 報告
http://ameblo.jp/syoshinoris/theme-10006253398.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12276045402.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12263708422.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12272721615.html
再生核研究所声明366（2017.5.16）微分方程式論の不備 ― 不完全性
（2017.5.14.9 時頃 山間部を散歩している時に 自然に構想が湧いた。）
数学の論理の厳格さ、厳密性は ジョルダンの閉曲線定理 が有名であるが、デデキンドの連続性公理、ワイエルシュトラスの最大値、最小値の存在定理、中間値の定理なども有名である。数学専攻学生の初期における ゼミナールの指導精神は、厳格な論理的思考の訓練にあると考えられる。この態度は 数学者の精神の基礎で、世情でも数学者との論争は手ごわいと見られているのではないだろうか。論理に隙や飛躍がないからである。逆に見ると、数学者が確立した理論は 恰も不滅の、不変の真理のように思われている、考えられているのではないだろうか。
この観点で、日本の著名な代表著書 高木貞治氏の解析概論は、模範的な数学書で、完璧な記述でまるで芸術作品のようである。
年々数学の著書が数多く出版されているが、著者たちは まずは、間違いのない記述に気を遣ってきていると考えられる。
ここ２年くらい、ゼロ除算の発見で、主に初等数学、学部レベルの教科書を相当参照してきている。実際、ゼロ除算が 数学にどのような影響を与えるかの基礎を見るには、基礎的な数学への関係を見れば、基本的な状況が捉えられると考えたからである。
ゼロ除算の影響は、初等幾何学、解析幾何学、線形代数学、微積分学、微分方程式、複素解析学、力学など広範囲に及び、初等数学全般に及ぶことが明らかにされてきた。
ところが、数学の多くの著書のうちでも、微分方程式論では、現在の版でも相当に隙や論理の飛躍、扱いの不統一さなど、数学書としては 他の分野の著書に比べて ちぐはぐ、隙だらけに見えて来た。微分方程式論は不完全な状況であると言える。このことを簡潔に、具対的に指摘したい。未知の相当な世界にも触れたい。
先ず、微分方程式の定義である。普通は導関数を含む方程式を微分方程式と称する。このとき導関数とは何だろうか。関数に微分係数を対応させて、微分によって導かられた関数が導関数であるから、微分方程式には関数が定義されていなくてはならない。普通は１変数関数ならばxの関数 y=f(x) などと考え、その導関数を含む方程式を考えるだろう。例として考えられるのは、原点を中心とする半径aの円群が満たす例として多くの教科書の初期に 微分方程式の例が挙げられる。このとき、円はy軸に平行な接線を持つから その点で微分係数は存在しないと考えられるから、ただでは円群の満たす微分方程式とは言えず、微分方程式を満たさない点が存在することになってしまう。数学としては初めから、格好が悪いと言える。多くの微分方程式でこのことは広く問題になる。― ここの説明を上手くするために 都合の悪いところで、独立変数と従属変数を変えて、そこで考えれば良いという意見を頂いたが、少し人為的、最初の議論としてはあまり良いとは言えないのではないだろうか。
ところがゼロ除算で考えると、何とy軸に平行な接線の接点で、関数は微分可能で、微分係数の値、勾配はゼロであることが ゼロ除算の拓いた重要な知見、結果である。すると、微分方程式 dy/dx= - x/y は至るところで、円によって満たされるとなる。念のため、(a,0) で (dy/dx)(a)= - a/0=0 である。
この初歩的な結果は、微分方程式論に大きな影響を与える。解析関数の孤立特異点で、自然な意味で、値と微分係数を定義できるから、微分方程式を孤立特異点そのものでも考えることができるという、広い世界が拓かれてくる。微分方程式論を孤立特異点まで含めて議論する広い世界である。そもそも従来は、孤立特異点の孤立点を除いた近傍で数学を議論してきた。孤立特異点そのところでは数学を考えて来なかったのである。
ゼロ除算が拓いたゼロ除算算法は 解析関数の孤立特異点で有限確定値を与え、それらが自然な意味を持つから、微分方程式と微分方程式の解の孤立特異点での値の性質を調べる雄大な分野が存在する。
要するに、数理科学の数式で、分母がゼロになる膨大な数式で、ゼロ除算算法で孤立特異点で考える新しい世界が出現し、その影響は甚大であると考えられる。
もちろん、偏微分方程式論でも同様であるが、多変数のゼロ除算の定義から既に多変数解析関数論における難解な問題に繋がっていて、殆ど未知の世界である。
ゼロ除算算法の微分方程式論における影響は広範で、甚大であると考えられる。学術書の全般的な書き換えが求められている。
以 上
再生核研究所声明367（2017.5.18）数学の真実を求める方、数学の研究と教育に責任を感じる方へ
（「明日ありと 思う心の仇桜 夜半に嵐の 吹かぬものかは」 ― 親鸞聖人）
そもそも数学とは何だろうかと問うことは大事である。しかしながら、生きる意味を問うことは より根源的で大事な問いである。数学についても人生についても述べてきた：（No.81、2012年5月（PDFファイル432キロバイト） -数学のための国際的な社会...www.jams.or.jp/kaiho/kaiho-81.pdf）。
数学とは、公理系、仮定系を設定すると、このようなことが言えるというものである。公理系の上に、いろいろな概念や定義を導入して数学は発展するがその全貌や本質を捉えることは何時まで経っても人間の能力を超えた存在で不可能であろう。しかしながら、人それぞれの好みを越えて、完成された理論は人間を越えて存在する客観性を有すると信じられている。万有引力の法則など物理法則より数学の理論は不変で確かな存在であろう。
数学が関係の編みのようなものであると見れば、数学の発展の先や全貌は 人間を越えて本質的には存在すると言える。例えばニュートンの万有引力の発見は、物理学の発展から必然的と言えるが、数学の発展の先はそれよりも必然的であると考えられる。その意味では、数学では特に要求されない限り、じっくりと落ち着いて楽しむように研究を進められるであろう。
ところで、ゼロで割る問題、ゼロ除算であるが、これは誠に奇妙な歴史的な事件であると言える。
ゼロで割れないは 小学校以来の世界の常識であり、アリストテレス以来の考えであると言う。オイラーやアインシュタインなども直接関わり、数学的には確定していたが、不可能性に対する興味とともに、計算機科学と相対性の理論の関係で今でも議論が続けられている。
ところが、誠に奇妙な事実が存在する。ゼロの発見者、マイナスの数も考え、算術の四則演算を確立されたBrahmagupta (598 -668 ?) は 既に、そこで628年、0/0=0 と定義していたという。しかしながら、それは間違いであると 今でも判断されていて今日に至っている。今でもゼロ除算について諸説が有って、世界やグーグルの世界でも混乱している。何十年も研究を続けて、本を出版したり、論文を公表している者が４，５人、あるいはグループで研究している者もいるが、それらは間違いである、不適当であると説得を続けている。ゼロ除算について無駄な議論や情報が世界に氾濫していると言える。
再生核研究所では、ゼロ除算発見３周年を経過し、広く議論してきたので、ゼロ除算の発見を宣言している（Announcement 362: Discovery of the division by zero as $0/0=1/0=z/0=0$ (2017.5.5)}）。詳しい解説も３年間続け
（数学基礎学力研究会のホームページ
URLは
）、論文も発表、学会、国際会議などでも報告してきている。
何と創始者の結果は実は正しく、適当であることが沢山の数学の具体的な例と発展から、明らかにされてきた。ところがゼロ除算は、アリストテレスの連続性の概念を変え、２０００年以上の伝統を有するユークリッド空間に全く新しい面が加わり、現代数学の初歩全般に大きな影響を与えることが分かってきた。
我々の空間の認識は間違っており、我々が学んでいる数学は、基本的なところで、欠落していて、真実とはかなり程遠く、実は数学はより完全でもっと美しいことが分かってきた。我々は年々不完全で不適当な数学を教えていると言える。
このような多くの大きな変化にはとても個人では対応できず、対応には大きな力が必要であるから、数学の愛好者や、研究者、教育者などの積極的な協力、教育、研究活動への参画、理解、援助などをお願い致したい。ゼロ除算の歴史は 人類の恥になるだろう。人々はゼロ除算の発展から、人間とはどのようなものかを沢山 学べるのではないだろうか。
以 上
再生核研究所声明353（2017.2.2） ゼロ除算 記念日
2014.2.2 に 一般の方から100/0 の意味を問われていた頃、偶然に執筆中の論文原稿にそれがゼロとなっているのを発見した。直ぐに結果に驚いて友人にメールしたり、同僚に話した。それ以来、ちょうど３年、相当詳しい記録と経過が記録されている。重要なものは再生核研究所声明として英文と和文で公表されている。最初のものは
再生核研究所声明 148（2014.2.12）: 100/0=0, 0/0=0 － 割り算の考えを自然に拡張すると ― 神の意志
で、最新のは
Announcement 352 (2017.2.2): On the third birthday of the division by zero z/0=0
である。
アリストテレス、ブラーマグプタ、ニュートン、オイラー、アインシュタインなどが深く関与する ゼロ除算の神秘的な永い歴史上の発見であるから、その日をゼロ除算記念日として定めて、世界史を進化させる決意の日としたい。ゼロ除算は、ユークリッド幾何学の変更といわゆるリーマン球面の無限遠点の考え方の変更を求めている。― 実際、ゼロ除算の歴史は人類の闘争の歴史と共に 人類の愚かさの象徴であるとしている。
心すべき要点を纏めて置きたい。
１） ゼロの明確な発見と算術の確立者Brahmagupta (598 - 668 ?) は 既にそこで、0/0=0 と定義していたにも関わらず、言わば創業者の深い考察を理解できず、それは間違いであるとして、１３００年以上も間違いを繰り返してきた。
２） 予断と偏見、慣習、習慣、思い込み、権威に盲従する人間の精神の弱さ、愚かさを自戒したい。我々は何時もそのように囚われていて、虚像を見ていると 真智を愛する心を大事にして行きたい。絶えず、それは真かと 問うていかなければならない。
３） ピタゴラス派では 無理数の発見をしていたが、なんと、無理数の存在は自分たちの世界観に合わないからという理由で、― その発見は都合が悪いので ― 、弟子を処刑にしてしまったという。真智への愛より、面子、権力争い、勢力争い、利害が大事という人間の浅ましさの典型的な例である。
４） この辺は、２０００年以上も前に、既に世の聖人、賢人が諭されてきたのに いまだ人間は生物の本能レベルを越えておらず、愚かな世界史を続けている。人間が人間として生きる意義は 真智への愛にある と言える。
５） いわば創業者の偉大な精神が正確に、上手く伝えられず、ピタゴラス派のような対応をとっているのは、本末転倒で、そのようなことが世に溢れていると警戒していきたい。本来あるべきものが逆になっていて、社会をおかしくしている。
６） ゼロ除算の発見記念日に 繰り返し、人類の愚かさを反省して、明るい世界史を切り拓いて行きたい。
以 上
追記：
The division by zero is uniquely and reasonably determined as 1/0=0/0=z/0=0 in the natural extensions of fractions. We have to change our basic ideas for our space and world:
Division by Zero z/0 = 0 in Euclidean Spaces
Hiroshi Michiwaki, Hiroshi Okumura and Saburou Saitoh
International Journal of Mathematics and Computation Vol. 28(2017); Issue 1, 2017), 1-16.
http://www.scirp.org/journal/alamt http://dx.doi.org/10.4236/alamt.2016.62007
http://www.ijapm.org/show-63-504-1.html
http://www.diogenes.bg/ijam/contents/2014-27-2/9/9.pdf
http://www.ijapm.org/show-63-504-1.html
http://www.diogenes.bg/ijam/contents/2014-27-2/9/9.pdf
再生核研究所声明371（2017.6.27）ゼロ除算の講演― 国際会議 https://sites.google.com/site/sandrapinelas/icddea-2017 報告
http://ameblo.jp/syoshinoris/theme-10006253398.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12276045402.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12263708422.html
1/0=0、0/0=0、z/0=0
http://ameblo.jp/syoshinoris/entry-12272721615.html
0 件のコメント:
コメントを投稿